středa 30. července 2014

Perníčky v červenci? Proč ne :)

Ani nevím, jak si na to vzpomněl. Netuším, jak ho to napadlo, ale v pondělí ráno se z Matyho úst ozvalo: "Maminko, upečeme perníčky?" Teď v červenci? No a protože jsme neměli nic v plánu, udělali jsme těsto a nechali ho den odležet. V pondělí večer jsme se rozhodli, že si v úterý uděláme výlet do dinoparku. A protože jsem si vzpomněla, že mám doma vykrajovátka dinosaurů, bylo jasno. Perníčky ve tvaru dinosaurů. 

Ráno jsme si přivstali, nasnídali jsme se a ještě před odjezdem jsme perníky upekli. Kluci si jich pár vzali na cestu a zbytek jsme nechali doma a večer nazdobili. Byla to taková tečka za skvělým dnem.

Pokud by vám to nepřišlo bláznivé a chtěli byste taky péct perníčky, přikládám recept, který jsme použili my. Těsto je z celozrnné pšeničné mouky a přidali jsme trošku kakaa. Když je to léto, tak aby i ty perníčky byly malinko opálené :).

Budete potřebovat:¨

  • 400g celozrnné mouky
  • 100g másla 
  • 140g moučkového cukru 
  • 1 lžička jedlé sody
  • 2 lžíce medu
  • 2 lžičky perníkového koření
  • 2 vejce

Máslo, cukr a vejce vyšleháme, přidáme med a perníkové koření a naposledy vmícháme mouku se sodou. Vyválíme těsto a vykrájíme tvary. Pečeme 8 minut, po vytažení potřeme rozšlehaným vajíčkem. 

Poleva na zdobení: na 1 bílek 180g moučkového prosátého cukru a trochu šťávy z citronu. Zdobíme dle fantazie. Vůbec se toho nebojte, taky nejsem žádný Picasso, ale dětem stačí ke štěstí málo.

Tak pokud se do toho dáte, přeji pevnou ruku a krásný zbytek večera

Barča






Dinopark ve Vyškově

... pokračování příspěvku ZOO Vyškov....

Součástí vstupného do ZOO je také prohlídka dinoparku. Mají to parádně vymyšlené. V ZOO nasednete na jejich vláček, který je v ceně vstupenky a ten vás doveze do dinoparku. Pro děti je to skvělý zážitek. Oba kluci seděli ve vláčku jak králové na trůnu a tvářili se důležitě. Za tohle mají určitě palec nahoru.

Po příjezdu do dinoparku jsme se najedli a vyrazili na obhlídku dinosaurů. Nebylo jich ani příliš, ani málo. Bylo jich přiměřeně věku mých dětí. Takže je to bavilo až do konce. Skvělé je také to, že si děti mohou na dinosaury sáhnout, pohladit je, dokonce si na některé mohou i sednout. Jeden a půl letého Štěpánka nejvíc bavil nerovný terén a Matýsek běhal od dinosaura k dinosaurovi.

Jako novinku mají v dinoparku lanové kolo, kde si můžete prohlédnout dinosaury z ptačí perspektivy. Super nápad, bohužel jsem kvůli dětem nevyzkoušela. Třeba někdy příště.

Své putování po dinosaurech jsme zakončili 4D filmem v místním kině. Z toho jsem měla trochu obavy, protože ještě před pár měsíci se Maty bál i v kině na Šmoulech. Ale zvládli jsme to parádně a Matýsek byl zcela vtažen do děje. Dokonce se mě ptal, jak se z toho moře dostaneme zase zpátky :D.

Včerejšek musím zhodnotit jako úžasný den. Neměl chybu. Děti si to parádně užily, já si odpočinula, i když jsem teda domů přijela totálně vycucaná :). Všem doporučuji. Dá se tam strávit celý den a děti se rozhodně nudit nebudou.

Mějte se krásně :)

Barča












ZOO Vyškov

Včera jsem si s dětmi udělala výlet do Vyškova, kde jsme v první řadě navštívili ZOO. Malou rodinou ZOO. Ale krásnou. Teda alespoň pro mě. Poté jsme se vydali směr dinopark, ale o tom budu psát až později.

Ve vyškovské ZOO jsem byla před několika lety a už tehdy se mi líbila, že byla tak malá. Pár zvířátek pro malé děti. Bohatě to stačí. Stejně je to ve velké ZOO po chvilce přestane bavit. Na parkoviště u ZOO jsme dorazili přibližně v 11.45 h. Bylo totálně, ale totálně nacpané. Nenašli jsme jediné místo. Naštěstí zrovna vyjíždělo auto a my nemuseli hledat místo nikde jinde.

Vstupné 160 korun pro dospělé a 110 korun pro děti 3-15 let mi přišlo relativně v pohodě. Po té co jsme to celé prošli jsem nelitovala. Nejprve to vypadalo, že dál než ke kačenám se nedostaneme. Podotýkám, že kačeny byly hned na začátku a Matýsek se od nich nechtěl hnout :). Přitom kačeny máme téměř za barákem. No proč ne, že? Takže prvních 20 minut jsme sledovaly kačenky. Poté se Maty rozhodl, že teda půjdeme dál. Sláva. Největší úspěch měly asi kozy, do jejichž dvorečku jsme mohli vejít a pohladit si je. Můj Matýsek je od malička v tomhle taková malá hysterka. Bojí se i psů. A když jsem ho jednou vzala mezi kozy v olomoucké ZOO mínil se zbláznit. Dokonce tenkrát jsem ho z ohrady podala kamarádce a kozám chtěla dát zbytek žrádla, ale on řval tak dlouho dokud jsem z ohrady nevylezla i já.

Ovšem nejvíc mě zaujal selský dvorek. Byl tak věrohodný, že při té správné atmosféře by se člověk klidně cítil jako v dřívější době. Prostě krása. Matýska se Štěpánkem však z dvorečku zajímala nejvíc kadibudka. Z té jsem je nemohla dostat ani za nic :). Z dvorečku jsme přešli do takové stodoly a ta byla taky super. Využití pro děti nemálo a pro školní děti hodně přínosného, co se týče přírodovědy či přírodopisu a péče o životní prostředí. Fakt paráda.

Poté jsme se pomaličku začali vracet k východu, kde jsme počkali na turistický vláček..... ale o tom až příště :)

Krásný den přeje Barča a kluci ;)











úterý 29. července 2014

Jablečná kaše ke snídani

Je tomu asi tři týdny, co jsem se rozhodla malinko pozměnit svůj jídelníček. Dříve jsem snídala jogurt a k němu müslli nebo Bebe sušenky, nyní si dělám ke snídani jablečnou kaši se skořicí. Svou první kaši jsem měla před třemi týdny a od té doby si ji vařím obden. Je moc dobrá. Chutná mi. To je pravda, jen kdyby to zabralo méně času. S dvěma dětmi a chystáním snídaní pro ně, mě to malinko nebaví, ale nedá se nic dělat. Maminka mi vždycky říkávala "parádo trp". Tak trpím. Doufám, že trpělivost růže přinese :).

Pro případ, že byste si chtěli dát "sladkou" výživnou snídani, napíšu vám, jak dělám kaši já.

Budete potřebovat:

  • lžíci másla 
  • jablko
  • rozinky
  • cukr (já používám třtinový, ale ono je to asi jedno)
  • namočené ovesné vločky (2 lžíce)
  • 2 dcl mléka
  • skořice
Na másle si osmahneme na plátky či kostičky nakrájená jablíčka, přidáme rozinky a dvě lžičky cukru. Cukr necháme zkaramelizovat a poté přidáme namočené ovesné vločky (mně se osvědčilo, že stačí, aby byly namočené 5-10 minut. Přidáme mléko a vše necháme provařit, až nám kaše zhoustne. Na dochucení přidáme skořici. To je všechno. Dáme na talířek a zbaštíme. Ovoce můžete víceméně použít jakékoliv. Místo rozinek použiji někdy brusinky, jindy zase góju. Můžete taky zvolit variantu bez cukru. Pak dochucuji až na talíři lžící medu. Vločky lze použít také jakékoliv - ovesné, pohankové, pšeničné ... 

Přeji vám krásný a pohodový start do nového dne :)

Barča


pondělí 28. července 2014

Pražská ZOO

Kam s dětmi za zábavou? Myslím, že se mnou budete souhlasit, že ZOO se zavděčíte vždycky. Ale jak vybrat tu správnou, aby bavila vás i vaše děti? Nemůžu říci, že bych navštívila všechny ZOO. To ani zdaleka ne. Přiznám se, že mou nejoblíbenější ZOO je ZOO Lešná. A loni jsme navštívili ZOO v Jihlavě a ta byla teda taky krásná. 

Asi před měsícem jsme navštívili ZOO v Praze. Vstupné bylo relativně v normě. Za dva dospělé a dvě děti 3-15 let jsme zaplatili 600 korun. Pravda, zrovna dvakrát levné to nebylo, ale čekala jsem že to bude bolet více :). Co mě ovšem zklamalo bylo to, že v celé ZOO jsme narazili snad jen na 2 místa, kde se dalo najíst. Nemluvě o tom, že pro děti jsme nenašli vůbec nic. Takže nakonec dostali párek v rohlíku, aby nám nepošly hlady :D. Jestli mělo vliv to, že jsme tam byli v červenci či v týdnu netuším, ale s jídlem to bylo opravdu špatné. 

Ale jinak bych asi neměla co vyčíst. Zvířátek bylo všude dost, jen mě teda překvapilo, že olomoucká ZOO má asi 100x více klokanů :). Ale to jen tak pro zajímavost. Každou chvilkou nějaká prolézačka pro děti, zábavy spousta a děti se vyřádily. A protože sluníčko svítilo, tepla bylo až až, dovolili jsme dětem vlézt si do místního brouzdaliště. Nakonec se svezly vláčkem a vyrazili jsme domů. 

Tento výlet rozhodně doporučuji. Určitě neprohloupíte. Zábava na celý den a děti budou spokojené.

Veškeré info naleznete na stránkách ZOO.

Přeji krásný zbytek dne, já jdu sportovat a vy se tu mějte jak chcete :)

Barča








Celozrnné wafle pro děti

Dobré ránko, po dlouhé době. Poslední dobou nic nestíhám :). Spousta nafocených fotek na články, ale nějak je nikdo nechce upravit a vložit. Včera jsem po dlouhém váhání, že domů přibude další krám, koupila nový waflovač. A dneska ráno jsem dětem udělala wafličky. Jeden recept na wafle mám odzkoušený, najdete jej také na mém blogu. A tak jsem chtěla zkusit jiný, zdravější. 

Proto jsem našla recept z celozrnné mouky a hotové wafle jsme jen malinko pocukrovali. Žádná marmeláda, žádná šlehačka, jen lehký cukrový poprašek. 

Třeba vás recept zaujme a vyzkoušíte jej taky, tady je:

Budete potřebovat:
  • 220 g celozrnné mouky
  • půl lžičky jedlé sody
  • špetka mořské soli
  • 2 lžičky třtinového cukru
  • 300 ml polotučného mléka
  • 2 domácí vejce

Všechny ingredience jsem dala do míry a šlehačem vyšlehala, aby těsto bylo krásně hladké. Poté už jen nalévala do waflovače, nechala upéct, vychladnout a posypala cukrem. 

Rychlé, jednoduché, zdravé a efektní. Moje děti byly ze zvířátkových waflí nadšené a moc jim chutnaly.

Krásný den přeje 

Barča





úterý 8. července 2014

Hortenzie

Miluji hortenzie. Nikdy dříve jsem po ní tak netoužila, jako tento rok na jaře. Nevím, co mě to chytlo, ale prostě jsem jí musela mít. A proto hned, jak se na jaře objevily v obchodech, jela jsem si jednu koupit. Byla úžasná. Krásně rozkvetlá a dělala mi dlouhou dobu radost. Potom jsem dostala od kamarádky modrou, ale ta už odkvétala, tak jsem ji ostříhala a teď jí vyrůstají nové lístky, těším se, pokud mi ještě vykvete.

Včera jsem byla na kole. A cestou mi do oka padl tento obrovský hortenziový keř. Nikdy jsem tak velkou hortenzii neviděla :). Musela jsem z kola slézt a vyfotit ho. Neměl chybu. Krásná barva, krásné květy a ta velikost... prostě nádhera.

Tahle kouzelná kytka pochází z Japonska. Někde jsem se dočetla, že jejich barva závisí na kyselosti půdy. Pokud je budete pěstovat, rozhodně ne na přímém slunci. Mají rády polostín i slunce, ale toho s mírou, aby se nespálily. A taky potřebují spoustu vody.

Já je mám momentálně obě na balkoně a jestli přežijí zimu, ráda bych je na jaře nasadila na zahrádku, tak mi držte palce, ať se povede :)

Ale teď už vám přeji krásnou dobrou noc

Barča




Luhačovice

Minulé úterý jsme si udělali netradiční výlet. Já s dětmi a moje obě babičky - kluků prababičky. Takhle jsme ještě nikdy nikde nebyli. Bylo to super. 

Moje babička byla asi před měsícem v Luhačovicích na lázeňské proceduře. Chtěli jsme jet za ní v té době, ale vzhledem k tomu, že měla spoustu procedur, tak jsme to nakonec vzdali a domluvili se, že si poté uděláme výlet i s ní. Luhačovice jsou totiž městem jejího dětství. Miluje je. Proto jsem tam jako malá holka již několikrát byla na výletě. 

Vyrazili jsme hned brzo ráno. No brzo, pokud někdo vstává v 5.00 hod., tak pro něj už skoro v poledne :). Vyjížděli jsme kolem deváté hodiny. Cesta byla pohodová, oba kluci jí krásně zvládli. 

Jako první jsme navštívili lázeňský dům, ve kterém byla babička ubytovaná. Chtěla se nám pochlubit, kde co měli. Hned při vchodu do Miramare jsme ve dveřích potkali Josefa Náhlovského, galantně nás pustil do dveří :). Hned po té nás čekala svačinka. Znáte to. Babičky měly plné tašky jídla, buchet, svačinek, džusů atd. A vyrazili jsme na prohlídku Luhačovic. 

Krásné místo na procházku s dětmi, ale i třeba jen ve dvojici. Pohoda. Klid. Krásné prostředí. A přitom to všude žije. Spousta lázeňských hostů, dost maminek s dětmi, spousta kaváren a cukráren, okýnka s teplými oplatkami :).

Když jsme na podloubíčku u kolonády narazili na klavír, na kterém byla nalepena cedule s velkým nápisem "DĚKUJEME RODIČŮM, ŽE NENECHAJÍ NA KLAVÍR HRÁT DĚTI, KTERÉ HRÁT NEUMÍ", věděla jsem, že Matýsek jej bude chtít vyzkoušet. Říkám: "Matýsku, ale tady na to piáno můžou hrát jen ti, co to umí". No ale babička mu to samozřejmě dovolila. Tak si říkám, no nic, jdu dál, ať z toho není průšvih. Zachvíli se kolem piána začali motat nějací tři chlápci, přičemž jeden vytáhl kameru. A že s námi udělají rozhovor. Trapas největší :D. Ale něco jsme jim řekli, nakonec si zahrál i Štěpánek a pak jsme rychle zmizeli z dohledu.

Dali jsme si oběd, prošli se zbytkem města, snědli nespočet lázeňských oplatků, sedli jsme si v cukrárně na zmrzlinu a poté jsme se pomalu začali odebírat směrem k autu. Kde jsme si opět před odjezdem museli povinně sníst svačinku :D. Byl to krásný a pohodový den. Pokud jste v Luhačovicích nebyli, určitě je navštivte.

Krásný zbytek týdne vám přeje Barča








čtvrtek 3. července 2014

Westernové městečko v Boskovicích

Přeji všem krásný sluníčkový den,

konečně jsem se zastavila. Prázdniny jsou malinko náročnější, protože mám doma obě děti a můžu vám říct, že je to celkem vyčerpávající :). Ale snad se sžijeme a bude to zase šlapat, jak má. Vzhledem k tomu, že Matýsek bývá přes den ve školce, Štěpánek si usmyslel, že všechny hračky, které máme doma, jsou jeho, takže cokoliv si Matýsek vezme, hned mu to bere z ruk a řve jak tur :). Máme veselo.

Každopádně prázdniny jsou pro mně dobou, kdy vyrážíme s dětmi na různé výlety po okolí. O víkendu jsme se rozhodli, že navštívíme Westernové městečko v Boskovicích. Byla jsem tam asi před pěti lety a moc se mi tam líbilo. Bylo to v rozjezdu, ale zábavy a vyžití pro děti bylo dost. Proto jsme se rozhodli, že se tam vydáme s dětmi. 

Ovšem čekalo nás velké zklamání. Městečko stále funguje, vstup do něj je zdarma, ale to je tak všechno. Před polednem bylo všechno zavřené, poté se postupně začaly otevírat jednotlivé "atrakce". Činnosti pro děti byly na úplně na jiném místě a navíc se za každou "atrakci" platilo zvlášť. Což by mi ani nevadilo, kdyby ceny byly přijatelné. Po tom, co nás paní nalákala na navléknutí náramku, jehož nákladová hodnota rozhodně nepřesáhla 5 kč, vyprosila si od nás 50 dolarů (westernová měna, kterou si měníte při vstupu do městečka, 1 kč = 1 dolar), mě přešla veškerá chuť cokoliv dalšího zkoušet.  Myslím, že s takovou jim to tam už moc dlouho nepošlape. Moc lidí tam nebylo. A když už, každý se jen podíval a šel dál. 

Nemluvě o tom, že jsme počítali s tím, že se tam najíme. Na to, že je městečko zaměřené na děti, předpokládala bych, že tam bude někde prostor dát si normální jídlo. Bohužel. Možná pro ty, kterým nevadí, že jejich děti jí klobásku apod., místní občerstvení stačit bude.

Abych tady ale nevypichovala pouze negativa. Na druhou stranu musím říci, že co se týče teepee (týpí) a jiných indiánských symbolů, vše je moc krásné a důvěryhodné. Kolem poledne se tam sjelo několik vozů značky Ford Mustang - podívání pěkné, ovšem spojitost s westernem jsem nenašla. V odpoledních hodinách tam bylo přistaveno několik "skůtrů", ale ty nebyly ani nijak komentovány, takže jestli to byl sraz nebo jen chlapi přijeli na pivo, nevím. 

Takže za mě výlet do Boskovic rozhodně nedoporučuji. Možná jsme chytli jen nějaký špatný den. Zajímalo by mě, jestli jste tam někdo byli a máte jinou zkušenost než my. Určitě napište. Budu ráda. Ale já byla celkem dost zklamaná.

Přeji vám krásný zbytek dne :) Barča












Jarní háčkovaná halenka

 Krásné březnové odpoledne, šikulky,  měla bych vám asi psát více článků přímo sem na blog. Všechno vám strkám do skupinky, ale ne každý tam...