bandorka

bandorka

pátek 22. srpna 2014

Neusiedl am See


Včera večer jsem probírala fotky a narazila na složku z loňského výletu k rakouskému jezeru Neusiedl am See.
Nemohla jsem vás o ně ochudit. Sice jsem spíše fotila nás než prostředí, ale našla jsem i pár fotek, aby jste si dovedli představit, jaký je to ráj.


Tento výlet vymyslela moje kamarádka Peťa. Jednoho dne mi poslala odkaz a říká mi "zlato pojedeme tam na výlet?". A já říkám: "tak jo, příští víkend". A příští víkend jsme vyrazili na cestu. Protože od nás je to kapku z ruky na jednodenní výlet, tak jsme v pátek dorazili do Znojma, kde máme rodinu, přespali a v sobotu ráno vyrazili směr Rakousko.


Cesta trvala tuším tři hodiny, ovšem po rakouské dálnici se jelo jako po másle, takže to byla rychlovka. Ani nedokážu popsat ten pocit, když jsme dorazili na místo. Krásný výhled na něco famózního. Matýsek byl fascinovaný kamínkama, které házel do vody, prostorem, ve kterém se mohl vyblbnout a molo s majákem bylo naprosto nejlepší.


Už vymýšlíme, za jakou krásou se vydáme letos na podzim. A vám doporučuji, jestli to nemáte přes celou republiku, určitě se tam zajeďte podívat. Nebudete litovat.


Přeji vám krásný zbytek dne, příjemně strávený víkend a přikládám jednu vzpomínkovou fotku :)
Barča













čtvrtek 21. srpna 2014

Slunečnice

Krásný den tvořilky, 
dneska jsem pro vás připravila návod na slunečnici.
Včera, jak už jsem psala, jsem vyrazila pro makovice a už jsem je nesehnala, 
tak jsem si aspoň dovezla kukuřice.
A protože jsem měla již uháčkovanou slunečničku, využila jsem rovnou kukuřice na focení.
Snad bude návod srozumitelný a slunečnice se vám povede.


Použila jsem bavlněnou přízi, háček č. 2,5, korálky. 
Můžete slunečnici použít opět na karabinku nebo na pověšení. Nebo třeba jen jako dekoraci.



Zadní díl (hnědá):
  1. Uháčkujeme si 2 řo a do prvního řo uháčkujeme 6 ks, ukončíme po
  2. 1 řo, háčkujeme 2 ks do každého ks z předchozí řady, ukončíme po (12)
  3. 1 řo, zdvojíme každý druhý ks z předchozí řady, ukončíme po (18)
  4. 1 řo, zdvojíme každý třetí ks z předchozí řady, ukončíme po (24)
  5. 1 řo, zdvojíme každý čtvrtý ks z předchozí řady, ukončíme po (30)
  6. 1 řo, zdvojíme každý pátý ks z předchozí řady, ukončíme po (36) - poslední oko nezdvojujeme
  7. 1 řo, háčkujeme do každého ks z předchozí řady
Přední díl (hnědá):


  1. Uháčkujeme si 2 řo a do prvního řo uháčkujeme 6 ks, ukončíme po
  2. 1 řo, háčkujeme 2 ks do každého ks z předchozí řady, ukončíme po (12)
  3. 1 řo, zdvojíme každý druhý ks z předchozí řady, ukončíme po (18)
  4. 1 řo, zdvojíme každý třetí ks z předchozí řady, ukončíme po (24)
  5. 1 řo, zdvojíme každý čtvrtý ks z předchozí řady, ukončíme po (30)
  6. 1 řo, zdvojíme každý pátý ks z předchozí řady, ukončíme po (36) - poslední oko nezdvojujeme
  7. 1 řo, háčkujeme do každého ks z předchozí řady
  8. 1 řo, háčkujeme do každého ks z předchozí řady
  9. 1 řo, háčkujeme do každého ks z předchozí řady
Okvětní lístky (žlutá):

Přední a zadní díl přiložíme k sobě a začneme sháčkovávat. Uháčkujeme 3 řo,  do dalšího ks uháčkujeme dva prodloužené dlouhé sloupky, do dalšího ks opět dva prodloužené ks, 3 řo a po připojíme do dalšího ks. Máme první okvětní lístek. A stejným způsobem pokračujeme dále: opět 3 řo, 2 pds do jednoho, 2 pds do druhého, 3 řo, po spojit. Celkem nám vznikne 12 okvětních lístků. Když jich máme 10 nezapomeňte vyplnit střed výplní. Ukončíme pevným okem a nit zapošijeme. Na dozdobení můžete použít korálky nebo nechat jen tak. 






Přeji vám krásný zbytek dne :)
Barča










středa 20. srpna 2014

... pestrobarevný svět ...


... podzim se neúprosně blíží.
Ať chceme nebo nechceme.
Dneska dopoledne jsem vyrazila na kole, že si nasbírám několik makovic - chtěla jsem na dekoraci domů. Bohužel jsem už přišla s křížkem po funuse. 
Makovičky nejsou :). 
Takže jsem nasbírala alespoň několik kukuřic a začnu si pomalu ladit byt do podzimu.
Léto nějak rychle uteklo. Proč?
Vždyť nebyla ani pořádná zima. Jaro ukázkové. Léto opět stálo 
za zlámanou grešli. 



Proč dneska nikdo nedělá nic pořádně? Jdu do obchodu, koupím si tričko.
Po pár vypráních ho můžu vyhodit, protože změnilo tvar nebo je na něm dírka.
Jdete do elektra, koupíte pračku a za 3 roky je po ní. Těšíte se na 
léto plné sluníčka a ono přišlo pouze pár dní.
Ach jo. Chtěla bych, aby zase léto bylo létem, zima zimou, 
abych nemusela co půl roku shánět nové rifle, protože ty staré se rozpadly.
A abych pračce, myčce, ledničce nemusela stopovat jejich životnost.



Podzim je zpátky a s ním i spousta barev. Příroda se začne zabarvovat a mně končí prázdniny.
Teda ty háčkovací. Pomalu ale jistě začínám opět vytahovat své kamarádky
vlny z gauče, skříně a z krabic a pomaličku začínám zjišťovat, kterých 
mám dostatek a které bude třeba dokoupit.
Miluji veselé barvy. A mám ráda, když můžu dělat veselé čepičky.



Takže komu začíná "čepičková sezóna" stejně jako mně, tak těm přeji ať se dílka daří 
a ať vám to jde jako po másle :)




Přeji vám krásný zbytek dne Barča 









úterý 19. srpna 2014

Jablečný sypaný koláč

Krásný večer přeji,

dneska u nás bylo pěkně škaredě. Od rána pršelo a pršelo a pršelo. Přiznávám se, že jsem byla líná a nic se mi nechtělo. Celé dopoledne jsem seděla u počítače a nic nedělala. Tupě hleděla a ztrácela čas. Pak mě to tak nějak přešlo, a tak jsem se rozhodla, že pro vás aspoň nafotím jablečný koláč, který jsem upekla.

Zaujal mě protože je opravdu netradiční. Je bez těsta. Takže jsem byla taková navyklaná a měla strašně moc velkou potřebu jej vyzkoušet. Recept jsem objevila na blogu mé kamarádky Radušky.

Koláč jsem dělala do velké koláčové formy a tudíž jsem si malinko pozměnila množství.

Potřebovala jsem
  • 375 g polohrubé mouky
  • 180 g cukru
  • 1,5 lžíce vanilkového cukru
  • 200 g másla
  • 2 kávové lžičky skořice
  • 600 g jablek
  • mandle, rozinky - dle libosti
Jablka si oloupeme, zbavíme jadřinců a nastrouháme nahrubo. Přidáme skořici a mandle nebo rozinky. V misce si smícháme mouku a cukr. Formu jsem si vymazala máslem, nasypala jednu třetinu množství mouky s cukrem, na ni dala jablka, a nasypala zbytek mouky. Nakonec nahoru nakrájíme plátky másla a vložíme do trouby rozehřáté na 150°C a pečeme dozlatova. 

Takže pokud máte rádi jablečné moučníky, jako je štrůdl, určitě vyzkoušejte. Já jej příště zkusím se švestkami. Celkem se na něj těším :)

Mějte krásný večer Barča




pondělí 18. srpna 2014

Pálava

Při procházení fotek jsem našla pár fotek z naší návštěvy Pavlovských vrchů neboli Pálavy. Oblast se nachází na jižní moravě poblíž Mikulova. Přestože máme rodinu ve Znojmě, na Pálavu jsme zavítali až před pár lety. A všem doporučuji. Nádherná příroda, milí lidé, ideální na procházku s dětmi. 
Myslím, že netřeba slov.












Tento výlet se mi opravdu moc líbil a doufám, že se do této oblasti brzy zase podíváme, třeba zase na jiné místo. 

Přeji vám krásný prázdninový den 
Barča :)

neděle 17. srpna 2014

Háčkovaný medvídek

Nejoblíbenější plyšová zvířátka? Bezpochyby medvídci. Nikdy jsem nechápala, proč právě medvěd je největším oblíbencem všech dětí, ale i dospělých. Proč právě medvěd? Bylo mi asi 14, když jsem tuhle myšlenku měla poprvé. A protože jsem typ člověka, který nerad jde s davem, potřebovala jsem vybočit. Všichni okolo mně měli spoustu medvědů. Toho dne se mými oblíbenkyněmi staly opice. Začala jsem sbírat opice jako trofeje. Měla jsem opice plyšové, měla jsem opice na hrníčku, porcelánové, na obrázku. Prostě opice na všem a všude. Takhle opičí úchylka mě držela až než se mi narodil Matýsek. 

Poté většina opic putovala do velkého pytle do sklepa. Časem jsem pytel probrala a nechala si jen ty nejoblíbenější, které tam leží dodnes. Kdo ví, třeba je časem vyhodím všechny, ale zatím na to nemám srdce. Dodnes mám pár těch top opic doma a spím s nimi :) jako malá holka.

Dneska už lidé sbírají kde co. Někdo žáby, někdo žirafy, někdo kočky, každý má takové to své oblíbené zvíře, ale stále si myslím, že medvídci vedou. Aspoň co se týče háčkovaných zakázek, medvídků jsem dělala asi nejvíce. Ale proč právě medvědi, to se asi nikdy nedozvím. Vždyť medvěd je velké zlé zvíře, tak proč se stal symbolem přítulnosti a mazlení. Chápala bych to u koček, ale ... ?
Do dnešního článku vkládám fotečky asi nejhezčího medvídka, kterého jsem háčkovala. Teda aspoň mně se nejvíce líbí. Tohle je medvídek, který zdobí stylovou ložnici mé kamarádky.

Návod můžete koupit u kamlin.
Pokud by měl někdo zájem o méďu, není problém. Přeji vám krásný zbytek neděle, já jdu dneska zalehnout k televizi :) Barča





  

Čepičky do ateliéru

Krásné ráno,

teda spíše už dopoledne. Jak už jsem se několikrát zmínila, háček se stal mou zálibou a závislostí. Přiznám se, že když už háčkuji jednu čepičku po několikáté, že už mě to úplně nebaví, ale to se moc často nestává. A také mám ráda výzvy. A o těch bude dnešní článek. 

Před pár dny se mi ozvala paní, že čeká miminko a ráda by, jestli bych jí neuháčkovala obleček na první focení. Poslala mi svou představu a já jsem se pustila do práce. Přiznám se, že jsem vařila z vody, ale výsledek si myslím, že byl povedený. Paní byla nadšená a věřím, že se první fotečky povedou :).

Již dříve jsem měla možnost háčkovat pár čepiček, které posloužily k focení miminek v ateliéru. A přiznávám, že háčkovat tyhle čepičky je takové zpestření pro mne. Líbí se mi, že z mých čepiček fotografové udělají umělecké dílo. 

Třeba se časem posunu ještě dále, ale to je zatím ve hvězdách :) Přeji vám krásný den a přikládám pár foteček na pokochání :)

„Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve zda to není něco, co byste měli změnit u sebe.“
Carl Gustav Jung

Barča









sobota 16. srpna 2014

A o tom to je

Všechno, co opravdu potřebuji znát, o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil:
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku - kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví.
Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku - všichni umřou. My také.
A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil - největší slovo ze všech - DÍVEJ SE!!!

Robert Fulghum

Někdy netřeba slov, život se skládá z maličkostí, kterých je třeba si všímat. Předevčírem jsem vyrazila s babičkou jen tak "na čumendu" do Hornbachu a donesla jsem si domů tuhle nádheru. Cally jsou moje velké oblíbenkyně. Miluji jejich barvu, miluji jejich eleganci. Proto má svatební kytice byla právě z call. A doufám, že z této se budu moci radovat dlouho. Je nádherná, alespoň v mých očích. 


Člověk ke svému štěstí nepotřebuje drahá auta, peníze a luxusní bydlení. Člověk ke štěstí potřebuje mít kolem sebe lidi, které miluje. A ty, kteří milují jeho. Proto jaký je. Protože je to on. A žádná přetvářka. 




Krásný zbytek soboty milí čtenáři mého blogu :)
Barča