bandorka

bandorka

pátek 30. ledna 2015

Podsedák na dětské Ikea židličky


Tohle byl opravdu rychlo nápad. Seděla jsem na židli a přemýšlela do čeho píchnout, když mi padla do oka naše již několik let používaná dětská Ikea židle. Už několikrát čištěná od voskovek fixek a pastelek - podotýkám, že moje děti malují na papír. A tak jsem vzala příze a pustila se do díla. Pokus omyl a ono to vyšlo. 

Vznikly podsedáky na židličky a jsem z nich úplně nadšená. Klukům se taky líbí. Hlavně je můžou pořád nasazovat. Židličky oživily a jsou pratelné.

Zkusím vám sepsat jak na ně, i když je mi jasný, že ne každý Ikea židle má, ale upřímně? Myslím si, že hodně z vás joooo :)



Volila jsem zbytky bavlny (Camilla, Catty, Catanie, Limone, Nela,...), háček číslo 5

1. řada - uháčkujeme si 5 řo a spojíme do krožku
2. řada - 2 řo na začátku řady a 12 ds, spojíme po
3. řada - 3 řo (úplně první vynecháme) do druhého háčkjeme 2 ds, 1 řo a do dalšího očka opět 2 ds a 1 řo
4. řada - 2 řo a 2 ds pod řo z předchozí řady, opět řo a 3 ds pod řo z předchozí řady
5. řada - do ds háčkujeme ds pod řo háčkujeme 2 ds
6. řada - 2 řo a dva ds sháčkovat, 3 řo, sháčkovat 3 ds, 3 řo, sháčkova 3 ds, 3 řo, .....
7. řada -  2 řo, jeden ds, 3 ds pod 3 řo, 1 ds do sháčkovaných sloupků
8. řada - 2 řo, 1 ds, 1 řo a 2 ds do jednoho, 1 řo, jedno oko vynechat a opět 2 ds a 1 řo
9. řada - 3 řo a pod řo 3 ds, 1 řo, 3 ds pod řo
10. řada - 3 řo a 2 ds pod řo, 3 ds pod řetízkové oko, ... ( vynecháváme řo mezi ds)
11. řada - 2 řo a do každého ds háčkujeme 1 ds
12. řada - 2 řo, 1 ds, 1 řo, jeden sloupek vynechat, 2 ds, 1 řo, jeden vynechat, 2 ds.....
13. řada - 2 řo, 1ds, pod řo 1 ds a dokaždého ds 1 ds
14. řada - 2 řo, 1 ds, 1 řo - 1 oko vynechat, 2 ds 1 řo - jedno vynechat ....
15. řada - 2 řo, pod řo 1 ds do každého ds 1 ds


Práci ukončíme a zapošijeme nitě, já jsem nakonec pod poslední očka navlákla gumičku, aby se sedáky pěkně vypnuly.


Přeji ať se vám povedou pokud je budete zkoušet a oživí vašim dětičkám pokojíčky.

Já se jdu balit - odjíždím na víkend do Brna se malinko vzdělávat. Mějte se tady krásně a hezký víkend 
Barča

středa 28. ledna 2015

Veledílo?



Ve včerejším článku jsem vám slíbila, že dneska se pochlubím dekou, kterou jsem háčkovala. Myslím si, že za dobu, co háčkuji byla tohle asi největší moje práce. Mohly by jí konkurovat ponča, ale u těch už si nepamatuji, kolik času mi zabraly. 

Deka byla vánočním dárkem, který jsem sice předávala malinko se zpožděním, ale vzhledem k tomu, že kamarádka bydlí ode mně kousek dál, tak to nebyla zase až taková tragédie :). Myslela jsem si, že ji stihnu dříve, ale musela jsem to prokládat povinnostma. Dlouho jsem přemýšlela,jaký použít materiál. První myšlenka, aby to bylo něco tlustého a rychle to přibývalo, byla rychle zavrhnuta, protože jsem deku nechtěla odfláknout. Poté jsem taky řešila, aby to neměnilo po vyprání tvar, trošku to hřálo a hlavně, aby se to nezežmolkovalo. A nakonec jsem vybrala přízi Mercan. Opravdu neskutečně příjemná příze. Měkkounká. Ňuňací.



Objednala jsem dva celé balíky a pustila se do práce. Uháčkovala jsem 10 řad a zjistila, že to je jen 105 centimetrů, ovšem já chtěla 120, takže? Jsem vzala konec příze a zase jsem to celé vypárala - celé ne, první řadu jsem nechala a přidala k ní několik dlouhých sloupků. Byly chvíle, kdy už jsem to nechtěla ani vidět. Byly chvíle, kdy jsem od povinností utíkala k dece, abych mohla alespoň na chvilku vypnout a jen háčkovat - dlouhý sloupek - řetízkové oko - dlouhý sloupek a znova dlouhý sloupek - řetízkové oko.... 

Přiznám se, že někdy jsem měla pocit, že to snad vůbec nepřibývá. Počítala jsem co dvě řady kolik už mám uháčkováno. Kolik ještě musím uháčkovat. Počítala jsem pořád. Přála jsem si, abych už konečně byla alespoň za půlkou, ale když jsem se za ni dostala, jediný rozdíl co byl, byl ten, že jsem počítala stále více a více řad. Pořád dokola. I když jsem věděla že mám před sebou minimálně ještě 80 řad. Počítala jsem. Poté došla příze, takže jsem musela doobjednat. Modlila jsem se, aby to nebyla jiná šarže a pasovalo to. Naštěstí to vyšlo.




Ve výsledku má deka 120 x 190 centimetrů. Padlo na ni 11,5 klubíčka příze. To znamená, že je na ni použito skoro 3 kilometry příze. Jedna řada mi zabrala cca 20 minut. Celkem tedy asi 65 hodin čisté práce i s obháčkováním. Když jsem to pak počítala, tak jsem si říkala, že to není zas až tak moc. Ale je :). Původně jsem si myslela, že udělám i sobě. Teda původně jsem ji chtěla dělat sobě. Ale smetanová Mercan nebyla dostupná, tak jsem vzala červenou a potěšila kamarádku, která kdysi, když jsem tuhle deku háčkovala pro miminko do kočárku prohlásila, že tuhle deku si jednou uháčkuje. Ale to bych jí nesměla znát. Tak jsem jí trošku pomohla. Ještě den před předáním jsem si z ní dělala srandu a posílala jí návod na háčkovaný čtvereček s textem "to kdyby sis chtěla někdy uháčkovat deku". A ona mi odepsala: "haha". Já jí napsala, že bude mít příležitost, protože ode mne na Vánoce dostane klubíčka. To že ta klubíčka budou zpracovaná, jsem ale už nenapsala. 




V závěru vám musím říct, že z té deky mám obrovskou radost. Zaprvé proto, že se mi povedla. Zadruhé proto, že udělala radost. A zatřetí - proto, že já nikdy nebyla člověk, který by u něčeho douho vydržel a dokončit tohle veledílo.... to je úplně nepochopitelný.

Přeji vám krásný zbytek večera, příjemné počteníčko a pokochání a zítra vám hodím návod na něco co jsem dneska vymyslela pro moje chlapečky :) 

P.S. pokud by deku chtěl někdo zkusit, náod najdete ve starším článku.





Ahoj Barča

úterý 27. ledna 2015

Další o rok starší :)


O víkendu slavil své páté narozeniny Matyho velký "kámoš" Tomášek. Byli jsme pozváni na velkou oslavu a já se nechala přemluvit a šla jsem do risku a zkusila udělat dort na přání. Prasátko Pepina. Sice jsem z toho měla trošku obavu, ale nakonec jsem byla spokojená jak já, tak náš velký oslavenec :)


Oslava se konala v dětském koutku, takže děti si užily zábavy až až. Dováděly, skotačily, prolézaly, honily se. 

Jako překvapení bylo pro dětičky připravené malování na obličej. Každý prcek si vybral obrázek a nechali se pomalovat. Každé dítko mělo nějakou malůvku. Maty a Tom byli tygři a moc jim to spolu slušelo <3.


Byl to pro nás super den strávený s prima lidičkama, které máme rádi. Děkujeme a těšíme se na část z vás za 14 dní ;).


Jinak dneska v noci jsem dokončila deku pro mou kamarádku, zítra vám vložím fotečky a pochlubím se. Teď už padám na pusu, jdu spát. Přeji vám kásný zbytek večera a dobrou noc. 

Barča

P.S. A abyste se měli na co těšit, do konce týdne vložím volný návod na hračku ;) B.



sobota 10. ledna 2015

Zimní radovánky


Dneska vás zdravím z postele s naraženou kostrčí. Kdy já z toho vyrostu by mě vážně zajímalo :). Vzhledem k tomu, že miluji zimní sporty, tak jsme se dneska rozhodli vyrazit do Ski areálu a pokořit svahy. Troufám si říct, že lyže zvládám levou zadní. A proto jsem si říkala, že zkusím něco nového. Jak jinak. Před pár lety jsem si koupila snowboardový boty, pak jsem ale otěhotněla a boty čekaly ve skříni. Až do dneška. Dneska jsem se rozhodla je vytáhnout a provětrat. 


Bylo to super. Troufám si říct, že mi to šlo. Pak ale přišel pád a odnesla to moje kostrč. Možná to tak mělo být. Už zase se o mně pokouší nějaký bacil, teď mám aspoň výmluvu a zítřek strávím pěkně v pelíšku. Konečně se zase začtu do knížky. Na to už jsem neměla čas ani nepamatuji. 


Děti si užily sněhu, zabobovaly si. Matýsek taky zkusil snowboard a vyblbly se do sytosti. Matymu ve středu začíná po roce zase škola lyžování, tak jsem na něj zvědavá. Už se těší.


Co vy? Lyžujete? Snowboardujete? Bruslíte? Nebo zimu nemusíte a čekáte na jaro?

My jsme dneska jako bonus měli luxusní počasí. Bylo teplo a za mraky prosvítalo sluníčko. Cvakla jsem pár fotek mobilem. Jak sluníčko zapadlo, byla krásně červená obloha pod mraky, to ale mobil nezvládl pořádně vyfotit.



Přeji vám dobrou noc a hezkou neděli. Já mám unavené snad i ruce. Takže asi vypínám a jdu do říše snů. Snad mě tam něco milého čeká.


Hezký zbytek večera
Barča


úterý 6. ledna 2015

Poprvé v novém roce



Uff, uff a ještě jednou uff. Všem vám mockrát děkuji za vaši přízeň a za to, že jste stále se mnou, i když jsem si udělala prázdniny. Absolutně jsem neměla čas, prostor a ani náladu na to, abych psala články. I když mě to mrzí, protože právě na ty předvánoční jsem se moc těšila. Ale co. Není všem dnům konec a třeba za rok....

Máme za sebou Vánoce. Já jsem si naplno užila rodinky, protože od 21.12. jsme byli všichni spolu. Bylo to senzační, i když jsem chvilkama myslela, že dětičky přetrhnu. Ale co se škádlívá.... znáte to. Loni byl Štěpánek ještě malý, letos už si dárečky a celkovou atmosféru Vánoc užil taky. Stromeček to naštěstí přežil (zítra budu odstrojovat). Absolvovali jsme pohodové rodinné návštěvy. Všude máme hračky. Většina hraček vydává neskutečné zvuky. Znáte to? :D :D :D 

Poté jsme strávili Silvestra s našimi senzačními přáteli. Tímto bych jim chtěla moc poděkovat. Jak za Silvestra, tak také za to, že je máme :). Dětičky si užili skvělý ohňostroj a následovala noc ve spacácích na zemi s baterkami v ruce. Původně měli spát ve spacáku pouze děti návštěvní, ale nakonec jsme museli sehnat spacáčky všem. Bojovka je bojovka. 


No, a aby toho nebylo málo, následoval víkend a s ním spojená oslava Matýskových pátých narozenin. A protože jsem pekla dort na narozeniny sobě, Matýsek chtěl, abych mu upekla dort já. Takže jsem se opět pustila do vod neznámých a snažila se ze všech sil, abych miláčkovi udělala radost. Povedlo se, radost byla velká. Dětičky si rozebraly tučňáky a to moje trdlo jej nějakým způsobem pustilo z ruky a tučňák hodil šipku přímo do mé skleničky s vaječňákem. A ? Utopil se. Opilý tučňák, to je panečku věc. Naštěstí mi zbylo ještě kousek černé hmoty, tak jsem mu udělala ještě jednoho. 

Dneska ráno konečně cvakly dveře a my tu zůstali se Štěpánkem sami dva. Uklízeli jsme, prali, hráli si a já v mezičasech opět háčkovala. 



Jediné co mě mrzí je, že všude je sníh a u nás je jen takový sněhový poprašek. Nic světoborného. Pokud budu mít volný víkend, musím vzít děti někam do hor, aby si trochu zabobovaly. 

Přeji vám krásný zbytek týdne a budu se snažit najet zase do blogového režimu a snažit se vás opět zásobovat nějakými zajímavostmi. 






Po dlouhé době vaše 
Barča