bandorka

bandorka

pátek 29. května 2015

Zajíček Karel


Blíží se nám konec školního roku, a protože loni jsem Matýskovi dělala pro děti do školky sovičky, přišla otázka, co udělám letos. Vzhledem k tomu, že je od letoška Maty ve třídě zajíčků, rozhodla jsem se uháčkovat zajíčky. Ale najednou jsem řešila jaké. Aby nebyli složití a šli relativně rychle. A protože jsem nedávno viděla podobně háčkovaného méďu, rozhodla jsem se, že zkusím vykoumat zajíčka. Myslím že se zadařilo. Já jsem spokojená a zkusím si časem udělat i další zvířátka.


Háčkovala jsem ze zbytků bavlny, háček č. 2,5. 

Tělo:
1. řada - 6 ks do magického kroužku
2. řada - každý ks z předchozí řady zdvojíme (12)
3. řada - zdvojíme každý druhý ks (15)
4. řada - zdvojíme každý třetí ks (24)
5. řada - zdvojíme každý čtvrtý ks (30)
6. řada - zdvojíme každý pátý ks (36)
7. - 13. řada - háčkujeme do každého ks (36)
nyní změníme barvičky (pořadí záleží na vás)
14. - 20. řada - háčkujeme do každého ks (36)
vrátíme zpět původní barvu
21. - 22. řada - háčkujeme do každého ks (36)

Nohy:
23. řada - uháčkujeme 16 ks a spojíme do kroužku s 1. ks
24. - 29. řada - háčkujeme do každého ks (16)
30. řada - sháčkujeme každý třetí ks (12)
31. řada - sháčkujeme každý ks (6)

- druhou nohu háčkujeme stejně - vynecháme 2 ks a háčkujeme, na konci zbydou opět 2 ks - začátkem této příze sháčkujeme díru která nám vznikla mezi nožkama.

Ucho:
1. řada - 6 ks do magického kroužku
2. řada - zdvojíme každý druhý ks (9)
3. řada - zdvojíme každý třetí ks (12)
4. řada - zdvojíme každý čtvrtý ks (15)
5. řada - zdvojíme každý pátý ks (18)
6. - 8. řada - háčkujeme do každého ks (18)
9. řada - sháčkujeme každý 5. ks (15)
10. řada - háčkujeme do každého ks (15)
11. řada - sháčkujeme každý 4. ks (12)
12. řada - háčkujeme do každého ks (12)
13. řada - sháčkujeme každý 3. ks (9)
14. - 16. řada - háčkujeme do každého ks (9)


V této chvíli zajíčka sešijeme, nitě zapošijeme a máme hotovo. Přeji vám krásnou dobrou noc a parádní víkend :)
Barča

čtvrtek 28. května 2015

Relax zvaný zentangle


Dneska mám pro vás zase malinko jiný článek. 
Tentokrát o zentangle. 
Poprvé jsem se s kresbou pod tímto názvem setkala na stránkách 
Moniky Brýdové. 
Moc se mi to líbilo, 
ale vzhledem k tomu, 
že mé kreslířské schopnosti jsou na bodu mrazu.... 
nechala jsem to být. 

Ale dneska mi to nedalo a místo toho, 
abych háčkovala, co potřebuji mít hotové, 
našla jsem po 20ti minutách kružítko (zdali-se ten žebrák 
dá ještě nazývat kružítkem), 
vzala jsem centropen,
 a když jsem uložila Štěpánka k odpolednímu spaní, 
pustila jsem se do díla.
 
Začínala jsem s tím, že zkusím jen malý kousek 
(beztak se mi to nezadaří) a půjdu zase háčkovat. 
Nakonec jsem dílko dodělávala ještě teď. 
Zbytek nechávám na zítřek...

Zentangle je celosvětovým fenoménem. 
Zakladateli zentangle techniky jsou Rick Roberts a Maria Thomasová. Je to metoda kreslení, 
která je jednoduchá a snadno si ji oblíbíte, 
i když jste přesvědčeni, 
že neumíte kreslit. 
Je to relax, nemá žádné pravidla 
a zvládne ji každý. 
Já jsem motivaci na různé techniky hledala na youtube 
a z každého videa jsem si něco vzala. 
Doporučuji všem vzykoušet. 
Určitě zapomenete na čas stejně jako já.
Pro představu vám vkládám fotky,
jak vznikala má kresba.



Zajímalo by mne, 
jestli už jste tuhle techniku také vyzkoušely.
Přeji vám krásný zbytek večera
Barča

úterý 26. května 2015

Motýlek


Tohoto motýlka jsem si kdysi dávno vytiskla z netu, bohužel už nevím kde. S tím, že se možná bude někdy hodit. A právě teď se hodí, proto jsem si řekla, že vám na něj hodím návod. Schéma jsem překreslila a popsala.

  1. uděláme si magický kroužek (návod jak na něj, je ZDE
  2. uháčkujeme 6 řo
  3. uháčkujeme 3x nahozený ds, dva 2x nahozené ds a jeden ds, dvě řo a po - máme první křídlo
  4. uděláme dvě řo, jeden ds, jeden 2x nahozený ds, 3 řo a po - máme druhé menší křídlo
  5. uháčkujeme 3 řo, jeden 2x nahozený ds, jeden ds a 2 řo, ukončíme po
  6. 2 řo, jeden ds, dva 2x nahozené ds, jeden 3x nahozený ds, 6 řo a ukončíme po
  7. utáhneme MK (magický kroužek), konce příze svážeme a ustřihneme (vzniknou nám tykadla)
  8. nyní už jen vytvarujeme horní křidélka a máme hotovo

Přeji vám krásné tvoření, snad se bude motýlek hodit

pěkný zbytek dne Barča








pátek 15. května 2015

Vše co potřebuji k životu....

... jsem se naučil v mateřské škole


Dnešní článek bych chtěla věnovat finským mateřským školám. Článek spíše pro paní učitelky. Ale možná i pro rodiče školkových dětí. Když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně pro rodiče všech dětí bez rozdílu. 



Když jsme přišly první den do školky, byly jsme zklamané. A to hodně. Protože si nás téměř nikdo nevšímal. Zájem ze stran paní učitelek byl nulový. Žádná vstřícnost, nenabídli nám vodu ani kávu. Děti ve školce měly minimum hraček. Ale když říkám minimum, myslím tím minimum. Třídy nebyly vyzdobené. Paní učitelky si s dětmi nehrály. Přesto děti nezlobily. Ve třídě bylo téměř ticho. Děti si spolu v klidu povídaly nebo si hrály s šátkama na víly. 



V našich školkách máme jasně dané, kolik záchodků musíme ve třídě mít, jaký počet umyvadel je ten správný na určitý počet dětí. Zde se nic takového neřeší. Školka v horním patře má 5 tříd a na všechny tyto třídy je 5 dospěláckých záchodů. Umyvadla nemají. V každé třídě je jedno umyvadlo pro učitelky a tam se myjí i děti. Kdyby se tam jen myly. Ony tam i pijí, protože za celý den nemají pití :D. Jsou nad věcí. Neřeší tyhle "maličkosti".



Na 21 dětí tady mají 3-4 učitelky. Respektive jedna paní učitelka a 2-3 asistentky. Dopolední aktivita trvala všehovšudy 15 minut a děti šly ven. Venku mají absolutní volnost. Můžou dělat cokoliv. A to především proto, že jsou na to vhodně oblečené. Mají na sobě kombinézu, ve které přijdou z domu a na ní mají "rybářské" nepromokavé kalhoty. V případě děště i bundu. A také rukavice a gumáky. Děti venku můžou vše. Házet po sobě pískem, skákat v kalužích, válet se po zemi. Kdo to nezažil, asi těžko bude chápat. Děti v tomto mají úplnou svobodu.




Po příchodu do školky se děti svléknou a mokré oblečení se dává do sušiček na oblečení. Poté se nají a jdou spát. Po spaní svačinka a opět jdou ven. VŠECHNY!!! děti se samy oblékají. Je to až neuvěřitelné, že tříleťáci zvládají bravurně na sebe dostat tolik vrstev. Mají na to triky.



Věk, od kdy berou děti do školek, je velmi různý. Ve školce, kde jsme my, mají děti od devíti měsíců. U školky je přímo prostor na kočárky.



Druhý den jsme měly příležitost vyrazit s děti na vycházku do lesa. Narozdíl od prvního dne, kdy s dětmi byla venku na zahrádce jedna paní učitelka, do lesa šly všechny čtyři. Musím uznat, že jsem byla hodně překvapená. Konečně mi to všechno začalo dávat smysl. Začala jsem si skládat jedno puzzle k druhému. Místo cvičení děti čekal průchod lesní cestičkou, kde byly kameny různé velikosti. Děti se musely pustit a projít tímto místem samy. Nerovný terén zvládly na jedničku. Když někdo spadl, zvedl se a šel dál. Nikdo neplakal. Nikdo nežaloval. Nikdo děti neutěšoval. Jsou zodpovědné za to, co dělají.



V lese si děti paní učitelka posadila na kládu, která byla mokrá (proč ne, byly na to oblečené). Vysvětlila jim koloběh vody (cca 5 minut) a pustila si je hrát. Neskutečné. Ty děti vydržely v lese 2 hodiny. Chodily po kládách. Zkoumaly housenku. Trhaly borůvčí. Hrály si na lesní víly. Kluci se prali na kamenu a nikdo je neokřikl. Až spadli dolů. Paní učitelka jim jen řekla "dávejte pozor". Ani jeden z kluků nezačal brečet. Nikdo na nikoho nepřišel žalovat. Děti si hrály buď sami nebo po skupinkách. V přírodě. V klidu. Bez řvaní a divočení.



A v té chvíli nám to všechno začalo docházet. Ty děti tady jsou tak prostě od malička naučené. Zodpovídají za své činy. Mají jasně stanovené hranice. Já osobně byla v šoku, že ony vážně nezlobí. Přijdou z venku do třídy a ony si sednou na lavičku a čtou si. Kouzelné. 


Ono se to moc nedá vysvětlit tomu, kdo to nezažil. To že mají minimum hraček je záměr. Vyhrají si se vším. V lese si z jednoho klacku udělaly kytaru, sekyru, zbíječku, pilku....



Snem každé učitelky i matky je mít takhle hodné děti a opravdu stojí za zamyšlení se, jestli to co děláme, děláme správně. Proč si dnešní děti neumí hrát? Proč nechtějí jíst? Proč zlobí? Není to třeba jen tím, že mají tolik hraček, že neví s čím si hrát? ...
...
...
...

Krásný den Barča


úterý 12. května 2015

Běžeckými kroky po břehu jezera


... když jsem byla na střední a a měli jsme běžet 1500 metrů, vždycky jsem nadávala. Nemluvě o tom, když bylo před námi 3 000 metrů. To bylo řečí. Dneska chodím dobrovolně běhat 10 km a s radostí. S takovou radostí, že mám běžecké boty a oblečení i tady. 3 dny věci ležely v kufru, dneska na ně přišel ten správný čas. Odpoledne jsem se v momentě převlékla a vyrazila podél jezera Näsijärvi. Běželo se krásně, výhled byl přímo kouzelný. Musela jsem cvaknout pár fotek pro vás.



Pro ty co neběháte, začněte. Po chvíli to opravdu začne přinášet obrovskou radost. Stane se z toho závislost. Budete mít lepší náladu a radost sami ze sebe, že jste se posunuli o kousek dál. Že jste překonali sami sebe. Běh je prostě život. Tohle mi musí všichni běžci potvrdit :)



A protože jsem měla hodně náročný den po psychické stránce a běh mě úplně neuspokojil, zakončila jsem svůj den v sauně. Vypotila jsem tělo a všechny špatné myšlenky. Dala jsem si sprchu a teď už ležím v posteli s odpočívám. 



Přeji vám dobrou noc a spoustu pozitivní nálady, jakou mám teď já 
Barča

Na skok do ráje


Slíbila jsem vám fotečky z tamperské kavárny, kterou jsme navštívily hned první den po příjezdu do Tampere. Mysím, že netřeba dalšího komentáře. Kavárničku vlastní paní, která jí žije. Má to tam vymazlený. Všechny dekorace, které v kavárně jsou, jsou na prodej. Přeji vám krásné pokochání :)

















Co vy na to? Daly by jste si tu kávičku?
Já jo :)
Krásný zbytek týdne a pozdravy z Finska posílá
Barča

neděle 10. května 2015

V nohách mám už tisíc mil ....

a to téměř do slova a do písmene :)


Dnes ráno jsme dostaly mapy, cíl a dělej jak umíš. Volno jsme měly 4 hodiny. Sraz byl v bodě B. Takže jsme si mohly projít Tmpere, jak bylo libo a nemusely jsme nikam pospíchat. Včera jsem byla malinko zklamaná, protože mi tu vše přišlo hodně ponuré. Dneska se nálada zlepšila (asi se mi vyplavilo hodně endorfinů - hlavě těch Finů :D ). Od rána svítilo sluníčko a říkali, že takový hezký den tady letos ještě nebyl. Včera nás varovali, že tady hodně prší. Dneska nespadla ani kapička. Kéž by nám to počasí vydrželo.


Musím říct, že Tampere je opravdu krásné město. Výhledy na jezera, příroda, atmosféra i domy připomínající Vilu Vilekulu z Pipi Dlouhé Punčochy (mimo jiné jsme dneska viděly paní, která skutečně vypadala jako Pipi Dlouhá Punčocha po několika letech - shodly jsme se na tom snad všechny ze skupiny). Však z fotek můžete posoudit samy (nemyslím Pipi, ale Tampere)



Oběd byl přímo famozní. Měly jsme zaplacenou částku za jídlo a mohly si vzít co jsme chtěly. Měla jsem trošku obavu, ale... mmm... chutě vyvážené, jídlo přímo fantastické. Chuť dezertu nepopsatelná... moc spokojené jsme byly. 




Celkem jsme dneska nachodily asi 16 kilometrů. Ale opravdu moc příjemných kilometrů. A aby nám to nebylo líto, odměnou nám byla sauna. Hotelová. Soukromá. A naprosto skvělá. Zakončená relaxační, uvolňující masáží. Neskutečný relax, který já si moc často neužívám. Ale asi bych měla začít. 




Zítra nás čeká další náročný den. Dnes finové, stejně jako my, slavili Den matek (tímto bych všem maminkám chtěla popřát). Akorát tady je Den matek státním svátkem. Nefungují tady obchody, dokonce i velký zábavný park byl dnes zavřený. Přitom u nás by právě v den volna byl nejnavštěvovanějším. 




Přeji vám krásný zbytek večera. Já mizím pod peřinku do říše snů. Ještě pro zajímavost... Tady je nyní 23.20 a venku je trošku setmělo. Takhle to vydrží celou noc. Noc jako taková tu teď není :) pro předtsvu vám vložím fotku, i když není moc kvalitní. 


Hezký vstup do nového týdne a třeba zítra u dalšího článku ahoj :)
Barča