sobota 15. října 2016

Konečně

Zdroj: Pinterest

...
je tento týden za mnou. 
Tohle bylo hoodně náročné. 
Víceméně jsem se nezastavila. 
Nejen, že jsem nestihla napsat snad ani jeden článek, nepřečetla ani jeden váš, ale já dokonce nestihla ani zapnout PC. 
V pondělí zubař, plavání, třídní schůzky. 
V úterý školení a děti sbor.
 Ve středu s dětmi výlet na Kopeček a stříhání s Matym. 
Čtvrtek v práci od 7mi do 5ti - tvoření s rodiči. 
V pátek konečně děti po obědě a jeli jsme domů a konečně jsme si stihli chviličku pohrát. 
V těch chviličkách, které nám z toho dne vždycky zbyly, jsme dělali úkoly.
Včera večer jsem padla jako hruška do postele a vzbudila se... no dopoledne :) uvařit oběd a hurá k PC napsat vám, jak jsem měla šílený týden. 
Teď bych nejraději zamířila zpátky do postele a zůstala tam klidně do rána :) Ale to bohužel nejde. 
Teď je potřeba něco udělat doma, venku a večer mně čeká olomoucký Night Run - to jsem fakt zvědavá, jestli ho uběhnu, když jsem nebyla běhat ani nepamatuju. 

Zdroj: Pinterest

Začíná na mne padat vánoční atmosféra. 
Nebo se možná jen těším na ten vánoční čas, kdy budeme v klidu doma a nebudeme nikam pospíchat, nic muset...
Lidi kolem mne řeší, že už kupují dárky.
Já ne, já fakt nemám ani jeden jediný.
A vím, že to budu řešit asi až v prosinci. 
Navíc jsem se zařekla, že letos těch dárků bude fakt malinko. 
O to víc se budu snažit, abychom si ten společně strávený čas užili na maximum.
Trošku mne mrzí, že z Vánoc se stala komerční záležitost.
Proč? Vždyť ty děti jsou vším přehlcené, hračkama, oblečením, jídlem. 
Nic je nezajímá, ničeho si neváží, každý má plný pokoj hraček, nejlepší telefony a oni se nudí. 

Zdroj: Pinterest

Nemluvím o svých dětech. Mluvím obecně.
Děti si v dnešní době neumí hrát.
Vídím to dnes a denně ve školce. 
Tento týden jsem byla svědkem toho, jak jedna holčička, která má plnou zahradu hraček stála u plotu (jako v kleci) a sledovala cokoliv, co se mihlo venku.
Je to smutné. Tohle je opravdu smutné. Děti toužící po jakékoliv pozornosti. 
Přemýšlím, kam to může dojít.

Zdroj: Pinterest

Jak tohle vnímáte vy? Je to jen můj názor, nebo to máte stejné? 
Budu ráda, když mi to napíšete.
Jako pedagog stále přemýšlím, jak to změnit, ale tohle změnit asi nejde.
Taková je doba. 
Snažím se dětem (ať už těm svým a nebo svým "školkovým" ) ukázat, že štěstí čeká jinde.
Ale stačí to? 
Dost pochybuji. No ale to jsem se dostala někam jinam než jsem původně chtěla.
Nebo vlastně nechtěla. 
Neměla jsem dneska žádný směr, nechala prsty ťukat po klávesnici a tohle z toho vzniklo. 
Tak mi dovolte, abych vám popřála krásný slunečný víkend,
plný pohody a času stráveného s těmi, koho máte rádi.
Já si jdu dočíst články u vás na blogu :)
Barča

Zdroj: Pinterest

P.S. Do 500 000 návštěv chybí už jen necelých 10 000, takže se brzy můžete těšit na vyhlášení vítěze giveaway. Kdo neví, najdete TADY.
*B.* 



11 komentářů:

  1. Barunko, vidím to stejně, a proto hlavu vzhůru !!! bude líp ... nebo hůř ???.... hlavně užívej krásného podzimu, do vánoc času !!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš jak se to říká? Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Ani se nenadějeme a jsou tady. Už jen 69 dní 😊

      Vymazat
  2. Barunko i já mám stejný pohled na dnešní dítka. A jsem šťastná, že své tři syny jsem vychovala jinak a oni si to snad ponesou do svých rodin.
    A neboj do vánoc je opravdu ještě pěkně dlouhý kus.Všechno má svůj čas.A držím palečky ať to večer dáš a ty to dáš😉..Krásný vikend. Z❤❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeničko, dala jsem to. Jsem úplně šťastná. Ono je to dneska těžký. U nás třeba moc nejede televize a bojím se, že jednou... budou muset nebo budou mimo. Přesně 69 dní ❤❤❤ B.

      Vymazat
  3. Barčo já volím zlatou střední cestu. Děti se koukají na TV, občas si hrají na PC hry, ale také jsem s nimi venku - hrajeme si, zahradničíme a děláme kraviny. Každý večer ( i když občas taky né) se jim snažím přečist pohádku a pak jim pustím poslouchací na CD - televize mi do ložnice a dětského pokoje nesmí.
    Ono spousta rodičů si děti kupuji dárky - nemají čas nebo se jim prostě nechtějí věnovat. Honí za za penězi a hlavně si myslím, že teď mají děti hodně volnou výchuvo - žádné mantinely, ale vše je dovoleno, nepoučovat a hlavně nevychovávat. Prostě ať si dítě dělá co chce aby z něj vrostla osobnost. Nevím zda je do dobré, ale spousta maminek v mém okolí děti takto vychovává.
    No a Vánoční dárky - na těch pracuji už od března. Děti a dospělí dostanou klasicky pletené ponožky, čepice a svetry. Nějaké hračky - malý miluje dřevěné koleje a lego malá dostane dřevěné korálky na navlékání a velký štos barevných papírů - ráda tvoří. No a pak nějaké oblečení.
    Takže asi tak.
    Nic nebodu hrotit. Hlavně abychom byli doma spolu a vklidu.
    Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Terezko a o tom kompromisu to právě je. Neříkám, že na telku apod. koukat nemají, protože odříkaného chleba největší krajíc, ale všeho s mírou. Děti oprvdu potřebují hranice, protože pokud je nemají, ztrácí pocit jistoty a bezpečí a to si bohužel málokdo uvědomuje :(
      A vánoční dárky? Přemýšlím, vymýšlím, ale shánět půjdu až do davů za zvuku koled, na to se nejvíc těším :)
      Krásné dny, Terezko, Barča

      Vymazat
    2. Báro je to opravdu o hranicích. Co platí na televizi to platí i na sladkosti. Znám spoustu maminek, které svým dětem nedávají vůbec sladkosti a jak to dopadá - děti si je pak kupují tajně a cpou se a mamky se pak diví jakto že nechtějí jíst nebo nedej bože že najednou tloustnou. Nebo je spousta rodičů posedlá kroužky - angličtina nejlépe od 3 měsíců, od 4-5 let hrát závodně hokej,cvičit gymnastika či aerobic nebo jiný sport. Hlavně aby dítě bylo celý den pryč. Bylo v tom nejlepší a podávalo max. výkonu. Hodně kroužků nejlépe každý den a ve škole jenom dobré známky. Dvojka už je špatná známka. Rodiče chtějí po dětech max. výkony, ale neuvědomují si, že jsou to stále děti, které si touží také hrát, odpočívat a trávit čas s rodiči. Prostě všeho s mírou, ale to si dnešní mámy nechtějí připustit. Neříkám nesportovat vůbec, ale tak nějak normálně. Vždyť jsou to děti. Budu znít asi jako stará bába, ale dnes je jiná doba, než když nás vychovávali naši rodiče - někoho normálně a někdo měl přísnější či přísnou výchovu a právě tyto rodiče teď aplikují takzvanou volnou výchovu, kde je vše dovoleno a nic se nezakazuje. Děti pak nevědí kdo jsou a neuznávají autoritu. Někde jsem četla o tom článek - tatínek syna nevychovává a nechává mu volnou výchovu - jsou to kamarádi a tak se k němu chová - ale na konci zazněla věta ve smyslu, že neuznává autority a ani jeho. Ale tatínek je sám ze sebou spokojený, protože dítě si dělá co chce a moc ho asi neotravuje.
      No a vánoční dárky - já mám zatím ty hane made, protože pletení a háčkování trvá a ponožky či svetr neupletu za jeden večer. Kupované nechávám také až na později.
      Tereza

      Vymazat
  4. Barunko, v dnešní době je asi těžké najít správnou cestu. Náš vnouček se dívá na DVD, když jeho malá sestřička spí. On by u toho vydržel i déle. Snažíme se dětem číst, syn mu hraje na kytaru a on i rád zpívá. Přemýšlím o knize k vánocům nebo nějaké hře. Malá asi dostane panenku, buď šitou nebo ji uháčkuju já. Nebo obě. Moc hraček nemá cenu kupovat.Přeji hezké podzimní dny. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, přesně takový kompromis je nej. Co se týče knížek... v dnešní době je velmi těžké vybrat dobrou knížku, bohužel. U nás letos bude 100% knížka prvního čtení a pak děti dostanou každý jednu knížku k elektronické tužce, která má u nás velké využití. Jinak knížky čteme každý večer, ale už máme dost překnížkováno, takže nebudu přehánět. Hezké dny i tobě Barča

      Vymazat
  5. Barunko, myslím, že je to o zdravém rozumu. Ale všichni jsme dnes pod velkým tlakem, chcem pro děti podle nás to nejlepší, ale už nepřemýšlíme, zda je to nejlepší i pro děti.
    Taky znám rodiče, kteří děti uplácí hračkami, sladkostmi, telefony a tablety , protože na ně nemají nebo nechtějí mít čas.
    Někdy je to i o strachu, že naše dítě bude terčem posměchu. nebude-li mít nejlepší telefon..
    Těší mě, když dcery vzpomínají na nedělní procházku, když dostanu kamínek, kytičku, malovaný obrázek..
    TV nemáme už několik let, ale pohádky milujeme mluvené i hrané a já sama, je-li večer ještě síla na pletení či háček, miluju rozhlasové hry.
    Děti vedu k četbě. Kolik myslíte, že je tu čtenářů, když máme asi 800obyvatel? 12, z toho třetina jsme naše rodina. I paní učitelka ve škole mi říkala, když mluví s dětmi, co dělaly ve svém volnu.. pc, tv, pc a tv, jen naše holky přečetly další knihu, byly venku, hrály na hudební nástroje atd. Nechlubím se, spíše je mi smutno.
    Když si dcerky přivedou kamarádky, úplně normálně si hrají, někdy okukují, co to dělám, neznají háček ani jehlice a chtějí se to také naučit. Když jdou dcery ke kamarádkám, většinou šla tv - pokojíčku(!), pak si taky zkoušely lakovat nehty apod(druhá třetí třída)v tv nešla pohádka, ale Babovřesky, já je neviděla, ale nemzyslím, že je to zrovna pohádka pro děti:-(a proč musí běžet tv při hře a povídání?
    Krásné dny a veliké díky.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohunko mluvíte mi z duše. U nás v pokojíčku ani ložnici také TV není - máme jí v obýváku a v kuchyni ( tam ji mám já když večer žehlím tak ji mám jako kulisu a dětem ji pouštím ráno než jdou do školy a školky - pohádky na déčku. Ono je dost těžké je tahat každý den v 6 ráno z postele tak alespoň taková malé odměna že vstali). Když je hezky tak jsme venku, dokonce chodíme ven i když prší - děti gumáky a oblečení do deště, já gumáky a deštník a děti blbnou a skájí v loužích. Rády si hrají - lego, vláčky panenky, občas i ten tablet nebo pohádka na DVD, malá se zamylovala do čtení, vybarvuje relaxační omalovánky pro dospělé, snaží se šít, plést ( druhá třída) a malý miluje autíčka. Dovede si s nimi hrát hodiny. No a já jsem ráda, že něco umí. Kroužky máme akorát dobrovolné hasiče - kamarádek děti chodí 2-3x týdně na trénik - gymnastika, aerobic, hokej nebo fotbal. Říkají mi, proč je taky na něco takového nedám. Prý to potřebují hlavně klucí. Já si myslím že né. Proč by měl ještě ani né 5 letý kluk být takto přetěžován. Chodí ven, jezdí na kole, běhá, skáče. Myslím si, že mu to stačí. Má si hrát a né tvrdě trénovat. Málo které dítě je tak nadané, že to někam dotáhne a nutit ho nechci. Až bude chtít chodit tak bude, ale dokud ho to nezajímá, nechce tam chodti a tak jenom abych splnila očekávání ostatních tak to né.
      Proč dělat vše co ostatní. Nemusím se opičit. Děti mají dětství jenom jedno a proč jim ho brát a navalovat na ně kroužky.
      Jedna kamarádka má druhačku a holka má každý den nějaký kroužek. Nemyslím si, že je to OK mít 5 kroužků za týden. V rámci družiny beru, ale pak už je to moc.
      Krásný den L.

      Vymazat

Děkuji, že jsi si udělal/a čas okomentovat můj článek. Vážím si toho. Hezký den Barča

Jarní háčkovaná halenka

 Krásné březnové odpoledne, šikulky,  měla bych vám asi psát více článků přímo sem na blog. Všechno vám strkám do skupinky, ale ne každý tam...